Skrýt reklamu

Nizký úrok mají i nebankovní společnosti. nebankovní půjčky bez registru na webu tippujcky.cz s hodnocením.

Rozhodnutí, exekucí nebo v insolvenčním řízení

Diskuze o veškerých právních problémech. Poradenství s problémy v této oblasti.

Moderátoři: Administrátoři, Zpravodajové, Zkušební moderátoři

Rozhodnutí, exekucí nebo v insolvenčním řízení

Příspěvekod rikamrikam » pon 23. srp 2010 15:36:15

V době, kdy vstoupil v účinnost insolvenční zákon (1. ledna 2008),1) jsem zaregistroval řadu článků, zejména o nových právních institutech, které zákon přináší, tedy o oddlužení nebo reorganizaci. Zveřejněna byla řada doporučených postupů pro dlužníky, jak využít možnosti oddlužení.

Daleko menší pozornost se však podle mého názoru věnuje pohledu věřitele a jeho pozici při vymáhání pohledávek podle tohoto zákona. Proto dále shrnuji některé základní informace, na základě kterých by věřitel mohl porovnat své možnosti při vymáhání pohledávky podle insolvenčního zákona s možnostmi, které mu dává řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce. Ve stručnosti se rovněž věnuji způsobu a náležitostem uplatnění pohledávky u soudu cestou podání návrhu na zahájení řízení nebo podáním přihlášky do již zahájeného insolvenčního řízení.

PROCESNÍ NÁSTROJE K VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVKY

Výkon rozhodnutí, který je upraven zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský soudní řád"), exekuce vedená soudním exekutorem dle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "exekuční řád"), nebo insolvenční řízení dle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "insolvenční zákon"), jsou procesními nástroji k vymožení práva, které nebylo splněno dobrovolně. Uplatnění všech těchto řízení lze zvážit v případě vymáhání pohledávek vůči dlužníkovi.

Řízení o výkon rozhodnutí a exekuce jsou řízení, kterými se věřitel domáhá výkonu svého individuálního práva, které mu bylo přiznáno soudním rozhodnutím nebo je založeno jiným exekučním titulem.

Insolvenční řízení je řízení, které slouží k uspořádání majetkových poměrů dlužníka a jeho věřitelů a má vést k co nejvyššímu a v zásadě poměrnému uspokojení pohledávek přihlášených věřitelů zákonem stanoveným způsobem v situaci, kdy je zjištěn dlužníkův úpadek.

VÝKON ROZHODNUTÍ

Řízení o výkon rozhodnutí je upraveno v šesté části občanského soudního řádu a může je využít věřitel (který se v tomto řízení nazývá oprávněný) proti dlužníkovi (který se v tomto řízení nazývá povinný) v případě, že má vůči dlužníkovi vykonatelný nárok na peněžité nebo nepeněžité plnění.

Oprávněný se může u soudu písemným návrhem domáhat výkonu rozhodnutí, které je vykonatelné (tedy zpravidla po právní moci a po uplynutí stanovené lhůty k plnění), nebo výkonu jiného exekučního titulu, kterým je například notářský nebo exekutorský zápis s doložkou vykonatelnosti, vykonatelný rozhodčí nález nebo jiný exekuční titul stanovený zákonem (srov. § 274 občanského soudního řádu).
Návrh na výkon rozhodnutí podává oprávněný zásadně u okresního soudu. Ten je věcně příslušný k tomuto typu řízení. Místně příslušným soudem je obecný soud povinného, tedy okresní soud, kde má bydliště nebo sídlo povinný. Z této zásady jsou v případě některých způsobů výkonu rozhodnutí dány výjimky. Například u výkonu rozhodnutí pro vymožení výživného pro nezletilé dítě platí zásada příslušnosti podle bydliště dítěte, v případě výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí nebo zřízení zástavního práva k nemovitostem je místně příslušným soud, v jehož obvodu je nemovitost, v případě prodeje podniku je místně příslušným soudem soud, v jehož obvodu je podnik.

Při sepisování návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce je třeba dbát, aby návrh splňoval základní zákonné náležitosti soudního podání (viz § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 občanského soudního řádu). Kromě těchto náležitostí je v návrhu na výkon rozhodnutí třeba označit rozhodnutí (nebo jiný exekuční titul), které se navrhuje vykonat, vymezit povinnost, kterou má povinný splnit, a označit způsob, kterým má soud výkon rozhodnutí nařídit a provést. Tyto způsoby zákon vymezuje, nejčastějšími z nich jsou u vymáhání peněžitých pohledávek srážky ze mzdy, přikázání pohledávky, prodej movitých nebo nemovitých věcí nebo zřízení soudcovského zástavního práva k nemovitostem. U uvedených konkrétních způsobů výkonu rozhodnutí je třeba v návrhu označit některé další údaje, například u srážek ze mzdy plátce mzdy povinného, u přikázání pohledávky z účtu peněžního ústavu banku a číslo účtu povinného a u prodeje nemovitostí nemovitosti a prokázat veřejnou listinou vlastnictví těchto nemovitostí povinným (srov. § 261 odst. 1 a § 335 odst. l občanského soudního řádu).

... VERSUS EXEKUCE

U návrhu na exekuci je oprávněný povinen namísto označení způsobu výkonu rozhodnutí označit exekutora, který má být provedením exekuce pověřen. Volba soudního exekutora není omezena ani bydlištěm oprávněného, ani bydlištěm povinného. Návrh je však třeba podat u věcně a místně příslušného soudu, tedy obecného soudu povinného.

K návrhu na exekuci (stejně jako k návrhu na výkon rozhodnutí) je oprávněný povinen připojit stejnopis soudního rozhodnutí s doložkou právní moci nebo jiný originál vykonatelného exekučního titulu.

Exekuce dle exekučního řádu je řízení, které lze - stejně jako soudní výkon rozhodnutí - uplatnit v případě, že má věřitel za dlužníkem vykonatelnou nesplněnou pohledávku na peněžité nebo nepeněžité plnění. Na rozdíl od soudního výkonu rozhodnutí však navrhovatel nevolí způsob výkonu rozhodnutí, ale osobu exekutora. Návrh adresuje soudu a soud rozhoduje o důvodnosti podaného návrhu, tedy o nařízení exekuce. V tomto rozhodnutí zároveň pověří označeného exekutora provedením exekuce. Exekutor následně zjistí informace o majetku povinného a v exekučním příkazu sám rozhodne o způsobu provedení exekuce.

Dá se tedy říci, že tento způsob vymáhání pohledávky je pro oprávněného jednodušší, neboť informace o povinném a volbu způsobu výkonu rozhodnutí za něho obstará exekutor. V exekučním řízení je pro rozhodnutí soudu o nařízení exekuce stanovena relativně krátká lhůta patnácti dnů a s ohledem na organizační možnosti exekutorské kanceláře je zde velká šance, aby toto řízení probíhalo rychleji než u soudu. Záleží ovšem také na způsobu prováděné exekuce.

V době po nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce je povinný omezen v dispozici s majetkem, který je postižen výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ

Na rozdíl od řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce lze v insolvenčním řízení vymáhat pouze peněžité pohledávky, které ale nemusejí být vykonatelné a po zahájení insolvenčního řízení lze přihlásit i pohledávky, které by (nebýt insolvenčního řízení) ani nebyly splatné. Věřitel může vůči dlužníkovi podat k soudu návrh na zahájení insolvenčního řízení nebo svoji pohledávku může do již zahájeného insolvenčního řízení přihlásit u soudu podáním přihlášky. Základním předpokladem pro podání insolvenčního návrhu věřitelem na dlužníka je však dlužníkův úpadek (případně hrozící úpadek).

Jako úpadek je v insolvenčním zákoně charakterizována situace, kdy má dlužník více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší než třicet dnů po splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Dlužníci-podnikatelé jsou v úpadku také tehdy, jsou-li předluženi. Úpadek proto charakterizuje jednak mnohost věřitelů a dále existence splatných peněžitých závazků (insolvence) nebo předlužení (u podnikatelů). Při podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení proto soud nejprve zkoumá, je-li osvědčen úpadek dlužníka.

Věřitel, který hodlá podat insolvenční návrh, musí mít povědomost o dalších věřitelích dlužníka se splatnými pohledávkami a tyto věřitele musí ve svém návrhu označit. Dalším krokem pak bude příprava podání insolvenčního návrhu, která zpravidla spočívá ve shromáždění podkladů, jež prokazují existenci pohledávky vůči dlužníkovi a její výši, případně existenci zajištění pohledávky. Společně s přípravou insolvenčního návrhu je vhodné zpracovat i formulář pro přihlášení pohledávky, neboť ani věřitel podávající návrh není zbaven povinnosti svou pohledávku při zahájení insolvenčního řízení spolu s podaným návrhem v tomto řízení řádně přihlásit.

Navrhující věřitel (navrhovatel) musí počítat s tím, že bude zřejmě vyzván soudem ke složení zálohy na náklady insolvenčního řízení až do výše padesáti tisíc korun. Tuto zálohu může věřitel následně uplatnit vůči dlužníkovi v insolvenčním řízení. Formulář přihlášky i další užitečné informace jsou pro věřitele dostupné na internetové adrese ministerstva spravedlnosti.2) Kromě potřebných formulářů a pokynů k jejich vyplnění zde věřitelé naleznou také přístup do elektronického insolvenčního rejstříku.

INSOLVENČNÍ REJSTŘÍK

Insolvenční rejstřík je veřejně přístupný soudní rejstřík, kde jsou dostupné jednak informace o probíhajících řízeních, ale jsou zde také v elektronické podobě zveřejňovány dokumenty ze soudních spisů insolvenčního řízení.

To má pro věřitele řadu praktických dopadů. Na jedné straně zde věřitelé mohou prakticky on-line sledovat průběh insolvenčního řízení od momentu jeho zahájení (tedy od zveřejnění vyhlášky o zahájeném řízení a podaného insolvenčního návrhu) a jednoduchým zadáváním jména dlužníka lustrovat osoby, proti kterým již bylo insolvenční řízení zahájeno. Na druhé straně však všichni věřitelé zjistí pouze přístupem do elektronického rejstříku, že takové insolvenční řízení vůči dlužníkovi bylo zahájeno, neboť zahájení insolvenčního řízení ani jiné zásadní skutečnosti z insolvenčního řízení zpravidla nebývají jinde zveřejňovány. To má zásadní význam pro sledování lhůt pro přihlášení pohledávek věřitelů vůči dlužníkovi, termínů nařízených přezkumných jednání nebo schůzí věřitelů a dalších významných úkonů v řízení. Zmeškání lhůty pro přihlášení pohledávky má pro věřitele nepříznivý následek, že z uspokojení z majetkové podstaty dlužníka bude vyloučen. Nová zákonná úprava tak věřitele v současné době nutí pravidelně navštěvovat elektronický insolvenční rejstřík a ověřovat si, zda vůči jejich dlužníkovi nebylo zahájeno insolvenční řízení, pokud nechtějí o možnost domáhat se uspokojení své pohledávky v insolvenčním řízení přijít. V současné době se dokončuje práce na programovém řešení možností pro věřitele k pravidelnému vyhledávání předem definovaných osob v insolvenčním rejstříku a hlášení zahájení insolvenčního řízení (Hlídací pes).

INSOLVENČNÍ NÁVRH

Návrh na zahájení insolvenčního řízení i podání přihlášky jsou procesní úkony adresované soudu. Náležitosti návrhu, který podává věřitel, zákon charakterizuje tak, že insolvenční návrh musí obsahovat kromě obecných náležitostí podání označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, případně označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem.

V insolvenčním návrhu musejí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Obecnými náležitostmi návrhu jsou kromě uvedených ještě označení věcně a místně příslušného soudu, datum a vlastnoruční podpis navrhovatele nebo jeho zástupce. Tento podpis musí být u insolvenčního návrhu úředně ověřen, v případě elektronického podání musí být toto podání opatřeno zaručeným elektronickým podpisem. Zástupce navrhovatele musí současně s podaným návrhem doložit procesní plnou moc.

Věřitel, který podává insolvenční návrh, by v něm měl proto popsat důvod své pohledávky za dlužníkem, tuto pohledávku vyčíslit, uvést datum její splatnosti a označit další věřitele dlužníka. Závěrem svého návrhu by měl navrhnout, aby soud rozhodl o úpadku dlužníka a ke svému návrhu připojit listiny nebo označit jiné důkazy, které prokazují existenci a výši věřitelovy pohledávky za dlužníkem. Důvod pohledávky je třeba vymezit skutkově, nikoliv právně. Postačuje proto popis právního úkonu, ze kterého vznikla pohledávka za dlužníkem, například dodání a nezaplacení zboží, zapůjčení a nevrácení peněz v dohodnuté lhůtě (s konkrétním popisem toho, co a jak bylo dodáno nebo dohodnuto).

Zákon dále stanoví, že insolvenční návrh je nutné předložit s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal u insolvenčního soudu a aby každý, komu se doručuje, dostal jeden stejnopis.

Současně s podaným návrhem je věřitel povinen podat i přihlášku své pohledávky, a to na předepsaném formuláři. Tyto formuláře jsou dostupné na příslušných soudech nebo na internetové adrese ministerstva spravedlnosti.2)

PŘIHLÁŠKA POHLEDÁVKY

Přihláška pohledávky musí rovněž obsahovat údaje uvedené na formuláři, zejména označení věřitele, dlužníka, uvedení důvodu a výše pohledávky, vykonatelnost a popis způsobu jejího zajištění. K přihlášce je nutné připojit přílohy, kterými jsou například doklady o vzniku a výši pohledávky, právním nástupnictví nebo procesním zastoupení. Vykonatelnost pohledávky je třeba vždy dokládat veřejnou listinou.

Soudem, kterému je třeba adresovat insolvenční návrh, je věcně a místně příslušný soud. Tím je podle zákona vždy krajský soud v místě sídla nebo bydliště dlužníka. Přihláška pohledávky se podává u soudu, u kterého bylo zahájeno insolvenční řízení.

Pokud věřitel zjistí, že je již proti dlužníkovi insolvenční řízení zahájeno, může svou pohledávku uplatnit přihláškou nebo se může do doby rozhodnutí soudu o úpadku k návrhu na zahájení insolvenčního řízení svým návrhem připojit. Pro podání přihlášky pohledávky je podstatná lhůta k jejímu přihlášení. Ta běží od zahájení insolvenčního řízení a končí ve lhůtě stanovené soudem v rozhodnutí o úpadku, tedy od třiceti do šedesáti dnů od zveřejnění rozhodnutí o úpadku, což je lhůta relativně krátká. Věřiteli pro zjištění skutečnosti, že bylo zahájeno insolvenční řízení, nezbývá zpravidla o mnoho více než těch mezních třicet dní s ohledem na rychlost, se kterou jsou soudy zejména u dlužnických návrhů na zahájení insolvenčního řízení povinny rozhodovat.

Zákon stanoví i druhy pohledávek, které nelze v insolvenčním řízení uspokojit. Příkladem jsou pohledávky vzniklé z úroků a z úroků z prodlení a poplatků z prodlení z pohledávek věřitelů, které se staly splatné až po rozhodnutí o úpadku, smluvní pokuty, pokud právo na jejich uplatnění vzniklo až po rozhodnutí o úpadku, a náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí v insolvenčním řízení.

POSTUP SOUDU PO PODÁNÍ INSOLVENČNÍHO NÁVRHU

Poté co věřitel podá insolvenční návrh, soud postupuje v řízení tak, že posoudí, případně ověří otázku úpadku dlužníka a zpravidla po nařízeném jednání o úpadku dlužníka rozhodne. Je-li návrhu vyhověno, ustanoví v rozhodnutí o úpadku také osobu insolvenčního správce a v případech, kdy způsobem řešení úpadku bude konkurs, zpravidla rozhodne současně o prohlášení konkursu.

Soud může v odůvodněných případech rozhodnout o ustanovení předběžného insolvenčního správce nebo předběžným opatřením omezit zákonem stanovenou dispozici dlužníka s jeho majetkem.

Podle insolvenčního zákona existuje více způsobů řešení úpadku dlužníka. Kromě konkursu, který byl znám již v době účinnosti zákona o konkursu a vyrovnání, může nyní dlužník nově navrhnout oddlužení nebo dlužník či věřitel mohou u podnikatelů navrhnout reorganizaci. Bližší podmínky, kdy lze oddlužení nebo reorganizaci navrhnout, a jaké jsou k tomu potřebné náležitosti, stanoví insolvenční zákon. S ohledem na rozsah tohoto článku není možné se této problematice věnovat podrobněji.

V rozhodnutí o úpadku bývá též určen termín přezkumného jednání a první schůze věřitelů. Je v něm rovněž stanovena lhůta k přihlášení pohledávek věřitelů a údaj, zda informace o insolvenčním řízení budou zveřejňovány i v jiném médiu, než je insolvenční rejstřík. Po rozhodnutí o úpadku následuje sestavení seznamu pohledávek insolvenčním správcem, přezkum pohledávek u soudu, zjišťování majetkové podstaty dlužníka a v závislosti na zvoleném způsobu řešení úpadku řízení směřuje ke snaze o co nejvyšší uspokojení zjištěných pohledávek věřitelů. To pochopitelně závisí na množství zjištěné majetkové podstaty dlužníka a výši zjištěných pohledávek věřitelů, eventuálně na kvalitě zajištění jejich pohledávek.

Dlužník je ve svých právních úkonech po zahájení insolvenčního řízení omezen, ale jinak mu dispozice s jeho majetkem zůstává. Nesmí činit zejména úkony, které by vedly ke změnám ve skladbě, využití nebo určení majetku zahrnutého do majetkové podstaty anebo k jeho nikoliv zanedbatelnému zmenšení. Soud může předběžným opatřením dispoziční práva dlužníka dále omezit a ustanovit mu ještě před rozhodnutím o úpadku předběžného správce. Na insolvenčního správce ze zákona přechází oprávnění k dispozici s majetkem v majetkové podstatě v případě prohlášení konkursu.

U konkursu provádí insolvenční správce zpeněžování majetkové podstaty a ve většině případů vede právní jednání za dlužníka. U oddlužení insolvenční správce podle schváleného způsobu oddlužení buď dohlíží na provádění splátek dlužníka věřitelům podle schváleného splátkového kalendáře, nebo provádí rovněž zpeněžení jeho majetkové podstaty. U reorganizace, jejímž smyslem je postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, dohlíží zejména na činnost dlužníka a zjišťuje majetkovou podstatu.

Věřitelé svá práva v insolvenčním řízení po přihlášení pohledávky uplatňují prostřednictvím věřitelského orgánu (věřitelský výbor nebo zástupce věřitelů), který volí na své první schůzi věřitelů.

PRÁVNÍ ÚČINKY ZAHÁJENÍ INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ

Zahájení insolvenčního řízení vyvolává řadu právních účinků. Jedním z těch, které je třeba zdůraznit, je jeho vliv na probíhající nebo nezahájená řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce. Od okamžiku zahájení insolvenčního řízení lze sice výkon rozhodnutí nebo exekuci nařídit, ale nelze nařízený výkon rozhodnutí nebo exekuci vykonat. Dá se tedy říci, že od okamžiku zahájení insolvenčního řízení má uspokojení věřitelů v rámci insolvenčního řízení přednost a všichni věřitelé jsou tak nuceni své pohledávky zvlášť přihlásit v insolvenčním řízení, a to i ti, kteří již v rámci nařízené exekuce přikročili k jejímu uspokojování.

Peněžité nároky, které lze uplatnit přihláškou pohledávky, nelze uplatnit od zahájení insolvenčního řízení žalobou u soudu.

Jak tedy vyplývá z popsané základní charakteristiky řízení o výkon rozhodnutí, o exekuci a insolvenci a způsobu zahájení těchto řízení, není vždy snadná odpověď na otázku, který z těchto zákonných způsobů vymáhání pohledávky zvolit. Rozhodující zejména bude, zda má věřitel dlužnou pohledávku zajištěnou, zda má informace o majetku nebo o dalších závazcích dlužníka a jaké je jeho případné pořadí v probíhajících řízeních o výkon rozhodnutí či exekuci.

Významná může být také ekonomická úvaha o nákladech těchto řízení. Zatímco u návrhu na soudní výkon rozhodnutí je třeba u vymáhání peněžitých pohledávek počítat se sazbou soudního poplatku ve výši dvě procenta z vymáhané pohledávky a u návrhu na nařízení exekuce může přicházet v úvahu záloha exekutorovi na náklady řízení, u návrhu na zahájení insolvenčního řízení může soud věřiteli uložit složení zálohy do výše padesáti tisíc korun (což je institut, který soudy hojně využívají, aby měl insolvenční správce k dispozici prostředky na počáteční náklady své činnosti).

Další z úvah bude směřovat k tomu, jak rychle lze pohledávku věřitele v těchto jednotlivých řízeních uspokojit. Exekuce nebo výkon rozhodnutí může být v některých případech relativně rychlý způsob uspokojení pohledávky věřitele (například při úspěšném výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky nebo prodejem lukrativní nemovitosti, kde věřiteli svědčí zástava nebo se jedná o nezastavenou nemovitost), což ovšem vyžaduje informovanost věřitele o majetkové situaci dlužníka. Insolvenční řízení bývá zpravidla delší, protože je v rámci zpeněžování majetku dlužníka nutné zjistit a následně zpeněžit pokud možno veškerý, tedy i hůře prodejný majetek, a nezřídka vyřešit majetkové spory nebo spory o pořadí a pravost pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení. Teprve potom (nejedná-li se o pohledávky za podstatou, které se uspokojují již v průběhu zpeněžování majetku dlužníka) lze v rámci rozvrhu očekávat částečné uspokojení pohledávky.

Má-li ovšem dlužník nezajištěný majetek, mají v rámci insolvenčního řízení naději alespoň na částečné uspokojení též věřitelé, kteří by jinak měli v exekuci tak nevýhodné pořadí, že by na úhradu jejich pohledávky nezbylo vůbec nic. Výhodnější může být pro věřitele navržené oddlužení, pokud dlužník uspokojí větší část svého dluhu v pravidelných splátkách v následujících pěti letech nebo z prodeje svého nezajištěného majetku.

Na druhou stranu věřitel riskuje při podání návrhu na exekuci nebo výkon rozhodnutí v úpadkové situaci dlužníka, že jím započaté exekuční řízení přijde vniveč zahájením insolvenčního řízení na základě návrhu jiného věřitele nebo samotného dlužníka. Svoji pohledávku bude pak muset stejně jako ostatní věřitelé přihlásit v insolvenčním řízení.

Je tedy zřejmé, že argumenty pro volbu způsobu vymáhání pohledávky nejsou jednoznačné a zásadně vycházejí z okolností konkrétního případu. Při volbě zákonného způsobu vymáhání pohledávky a zejména samotné přípravě podání procesního návrhu je proto třeba věnovat dostatečný čas zjišťování dlužníkovy majetkové situace, přípravě nejvhodnějšího postupu a rozhodně i správnosti podaného návrhu. Pochopitelně lze jen doporučit vyhledání odborné pomoci advokátní nebo exekutorské kanceláře.

thanks

! ! ! POROVNÁNÍ PŮJČEK Z VÍCE ZDROJŮ

Pridat.eu
rikamrikam
Nadporučík
Nadporučík
 
Příspěvky: 319
Registrován: ned 11. dub 2010 13:39:37
Poděkoval: 0 krát
Má poděkování: 24 krát

Re: Rozhodnutí, exekucí nebo v insolvenčním řízení

Příspěvekod johnee » ned 12. zář 2010 23:17:43

Velmi dobré rady díky.

thanks
Pridat.eu
johnee
Podpraporčík
Podpraporčík
 
Příspěvky: 96
Registrován: stř 20. led 2010 14:43:02
Poděkoval: 0 krát
Má poděkování: 4 krát


 
  • Mohlo by vás zajímat
    Odpovědi
    Zobrazení
    Poslední příspěvek


Zpět na Právní poradenství


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků

cron